Upozornění: Pohybujeme se v rámci dohadů, sice více či méně podložených, ale stále ne jistých.
1875 - první projekt architekta a stavitele v jedné osobě Václava A. Sigmunda. Dům je situován pravoúhle, na první pohled ve stopě domu dnešního. Zastavěna je i východní část dvora. Dle výkresu půdorysu je dům plánován na úroveň terénu ve výši Josefova. Zajímavostí jsou popisky ještě v němčině.
 |
| Přízemí - 1875 |
1884 - 20. listopadu 1884 roku máme na stole projekt jiný a to značně odlišný od předchozího. Změnil se půdorysný tvar budovy, který navázal v Kaprově ulici na okolní zástavbu. Úroveň vstupního podlaží je o 1,68 m výše. Odpovídá tomu i pojmenování jednotlivých výkresů
Souterain a sklepy, Zvýšený přízemek. Toto číslo ale neodpovídá ani budoucí asanaci (2,69 až 2,88 m). Hlavní vstup do domu z Křižovnické ulici se podobá konceptem vstupu dnešnímu, s vyrovnávacím schodištěm. Přesto, že dům byl ve skutečnosti 4-patrový, je v plánech označován jako 3-patrový, patrně z důvodu zvýšeného přízemku (ve skutečnosti patra).
 |
| Suterén a sklepy - 1884 |
 |
| Zvýšený přízemek - 1884 |
1885 - další projekt stejného autora (jiný se pravděpodobně stavby na tomto pozemku neúčastnil). Dům velmi podobné dispozice jako ten z roku 1875, s mírnými obměnami vnitřního uspořádání. Opět byl změněn půdorysný tvar na a nenavazuje tak na okolní zástavbu v Kaprově ulici. Vysvětlení může podat
Polohopisný plán k ustanovení upravovacích čar domu čis. 71 a 57. Jedná se o výkres situace z roku 1884 s původní zástavbou, ovšem s vkreslenými čarami rohu budoucího bloku. Projekt tedy pravděpodobně reagoval na tento plán a svůj tvar mu přizpůsobil. Důležitou změnu je označení vstupního podlaží, v tu chvíli na úrovni Josefova, jako
Souterain, tedy suterén ač byl v danou chvíli projektován jako přízemí. Taktéž 1. patro (2. NP) je označeno pojmem
Přízemek, přestože je od přízemí vzdáleno na výšku patra. K této studii se dochoval i příčný řez, jenž toto potvrzuje. Zajímavým detailem jsou vyneseny důležité výšky z okolí stavby (
niveau ulice, niveau "rejdiště" - úroveň terénu před Rudolfinem, výškové úrovně dnešní UMPRUM). Přesto z plánů není znát, že by byly kresleny s vědomím změny výškové úrovně terénu, která přišla s asanací, ale autor s tím nejspíš začínal počítat.
 |
Polohopisný plán k ustanovení upravovacích čar domu čis. 71 a 57 - 1884
|
 |
| Suterén - 1885 |
 |
Přízemí - 1885
|
 |
| Řez - 1885 |
1886 - dům byl patrně postaven dle plánů z února 1886, z nichž se dochovaly pouze některé půdorysy, výkresy fasád a příčný řez budovou. Vzhledem k tomu, že dům stojí jsme schopni popsat vývoj dle dnešního stavu. Zůstalo pravoúhlé řešení dané plánem z roku 1884, je otázkou zda ve stopě předchozích studií - při převrstvení jednotlivých půdorysů je tento značně vychýlen (referenčním bodem je návaznost na dům č. 61 v Křižovnické). Dům každopádně svým tvarem určil uliční čáru budoucí Kaprovy a Křižovnické. V řezu jsou i tentokrát zvýrazněny výškové hladiny okolí. Přesto tento je kreslen stojící na historické úrovni Josefova. Tomu odpovídají i fasády (odchylka od současného stavu je pouze v chybějících klenácích v 1. NP). Na těch je však (nevíme z jakého období) nakreslena červenou linkou asanační úroveň terénu, která již odpovídá dnešnímu chodníku. Současná fasáda domu je viditelná právě od této linky výše. Je tedy pravděpodobné, že dům byl postaven na původní úrovni a cca 16 let po dokončení byl dosypán v rámci asanace. S tím jsou spojeny i příslušné stavební úpravy, které naznačuje jak plán stavebních úprav (bez data) tak dnešní stav výšky oken. Vstupní dveře byly "zdvihnuty" o 2,69 m, resp. byly nahrazeny podobnými v jednodušší úpravě (sloupy nahrazeny pilastry, detaily vlysu...). Vstupy do krámů v ulici Kaprova byly také zvýšeny (nyní zasahují až do římsy). Okna po vstupního podlaží do poloviny zasypána. V několika místech byly vybudovány anglické dvorky kvůli přístupu světla do sklepů. Je to velmi výrazný zásah, ale podle indicií s ním Václav Sigmund počítal již při návrhu, kdy dnešní suterén (tehdy nástupní podlaží) designoval opravdu jako suterén, což dokazuje například zvolená dlažba. Pravděpodobně věděl co jeho dům brzy čeká a částečně tak navrhoval na budoucí stav. I tak je neproporční s chybějícím parterem, ale tento fakt odhalí pouze zkušené oko. Dochoval se (mimo jiné) návrh fasády, pravděpodobně ze stejného období, který nese dva vysoké řády v suprapozici. Toto řešení by pravděpodobně při zapuštění působilo kompozičně daleko hůře. I z toho důvodu je možné, že Václav Sigmund přistoupil k současnému stylu, který je sice méně honosní, ale zato "přežije zasypání". Důležitým faktem je, že v době přestavby a dosypání (po 1900) byl sám stavitel již deset let po smrti (
*1828 Praha, †1891 Praha) a neměl tedy tyto úpravy pod přímou kontrolou. Zda byly plány připraveny není známo.
 |
Půdorys 1. patra s později vkresleným označení změn - 1886
 |
| Řez - 1886 |
|
